Eurotrip 2015, aneb Mistrovství Evropy

v kulturistice masters 2015

V letošní soutěžní sezóně jsem se soustředil pouze na jediný závod, na Mistrovství Evropy masters 2015. Připravovat jsem se začal téměř o měsíc dříve než vloni, přesněji 5. ledna. Celou dlouhou přípravu jsem se opět mohl spolehnout na doplňky mého sponzora, firmy Smartlabs, bez kterého bych si přípravu asi nedokázal představit...

 

Již tradičně jsme s Martinou do dějiště šampionátu odletěli dříve, než celá reprezentační výprava, protože vídeňské letiště je mi bližší, než pražské a mám rád delší čas k aklimatizaci. Takže brzy ráno do rakouské metropole s kamarádem Michalem a následně pak Airbusem A320 vzhůru do Barcelony...

Někde nad Alpami jsem usnul

a probudil jsem se nad španělským pobřežím

Z Barcelony potom cca hodinku vlakem do Santa Susanny, kde nás přivítalo horké slunce a nám již dobře známé přímořské letovisko...

Ubytovali jsme se v nádherném hotelu

a ihned vyrazili k moři,

na kávičku

a samozřejmě po obchodech

Druhý den jsem začal cukrovat a s celým týmem české reprezentace jsme se sešli na prezentaci. Ta byla tradičně zdlouhavá, až jsme z toho s Matějem Ryšavým usnuli jak miminka...

Celý další den jsem cukroval, pózoval a nacvičoval volnou sestavu, večer potom vyfotil formu, která pěkně gradovala...

Na druhý den, hned ráno, byla na řadě moje kategorie masters do 80 kg. Po lehčí snídani a přesunu do haly jsem si vylosoval zajímavé číslo

a po třetím nátěru barvy se začal rozcvičovat, jak jinak, než s Tomem Burešem...

Letos se nás v mojí kategorii sešel neskutečný počet velmi kvalitně připravených a osvalených borců. Přibližně u šesti jsem tipoval start v kategorii do 90 kg, jak byli velcí a mohutní. Ale byli se mnou v kategorii a čekala nás eliminace, kdy se musí vybrat patnáctka borců postupující do semifinále.

Bez problémů jsem proklouzl eliminačním sítem a přemýšlel jsem, zda se vůbec dostanu do finále při tak nabité kategorii. Byl jsem připraven pózovat jako o život a hned při vstupu na pódium jsem zatínal svaly v póze most muscular, abych strhl pozornost rozhodčích na svoji stranu. A povedlo se! Hned jako prvního mě vyvolali do prvního vyvolávání, takže finále by mělo klapnout! Se mnou vyvolali několik těch velmi osvalených borců, v čele s ruským závodníkem, který by si svým svalovým rozvojem i připraveností zasloužil z fleku profikartu...

Po všech semifinálových kategoriích masters přišlo na řadu finálové porovnávání šestice nejlepších z naší kategorie i následný posedown

Do volné sestavy jsem se letos rozhodl zařadit několik prvků z bývalé fitness sestavy a dobře jsem udělal, protože se odlišovala od všech ostatních a bylo to znát i dle odezvy publika...

Přišlo na řadu vyhlášení výsledků a díky své volné sestavě jsem porazil i domácího borce, loňského mistra Evropy Oscara Marina. Obsadil jsem sice nepopulární, ale pro mě velmi cenné 4. místo. Myslím, že na lepší umístění to nebylo, protože jsem stále měl rezervu ve finálním odvodnění a to mě stálo medaili...

Před odjezdem na ME jsem si dal cíl skončil na lepším místě, než vloni, a to se mi právě povedlo!

Takže jako první nápoj na oslavu splněného cíle bylo citronové pivo :)

Zpátky na hotel jsme šli pěšky, protože jsem dostal ohromnou chuť na zmrzlinu Jako první byl po cestě španělský Lidl.

Vedle v Carrefouru jsem se ocitl v království sladkostí

a následně v království šunky

Po velkolepém ukojení všech chuťových buněk jsme šli fotit. Nejprve na pláž...

a pak stejně jako vloni k palmám u hotelu

Po tradiční pozávodní 5-ti chodové večeři zase vypukl lov na zmrzlinu. V Santa Susanně už ale dobře víme, kde je nejlepší a kde jí je nejvíce druhů :)

Na další den byly na programu kategorie fitness. Domluvil jsem se s kolegy reprezentačními trenéry, aby si odpočinuli na odpolední maraton a s Marťou jsme odkoučovali, namazali a rozcvičili naše dva zástupce kategorií fitness, Lenku Červenou a Honzu Páleníčka. Lenka skončila na hezkém 6. místě, Honzovi o pár bodů uteklo finále na 7. místě.

A když fitness, tak fitness foto :)

Další den jsme se přesunuli do centra Barcelony, pohodového hotýlku Ronda

a spěchali na představení magické fontány před Národním muzeem. Je to velkolepá hra světla, hudby a vody, hrající tisíci barvami...

Příští den dopoledne se k nám připojil Honza Páleníček a začala naše další dlouhá prohlídka Katalánské metropole a její úžasné architektury...

La Rambla...

Tržiště na La Ramble

a samozřejmě místní umělci a kejklíři...

V obrovském barcelonském přístavu jsme naskočili na lanovku, která vede na kopec Montjuic, na jehož vrcholu je hrad Castell de Montjuïc obklopený opečovávanými zahradami plnými květin Jardins del Mirador, dále Národní muzeum Museu Nacional d‘Art de Catalunya, Olympijský stadion Estadi Olímpic Lluís Companys a především nádherný výhled na přístav a celou Barcelonu.

Stejně jako vloni...

kozel zahradníkem, aneb kulturista fotí fitnessáka :)

IFBB?

Nohy jsme si málem uchodili, nasbírali pár puchýřů, ale přiblížil se odlet. McFlurry na letišti El-Prat nesmí nikdy chybět, i kdyby mělo letadlo počkat :)

a Airbus A320 společnosti Air Berlin skutečně počkal

aby nás po dvou hodinkách letu přenesl blíže k domovu

Hned z Vídně jsme se přesunuli do severních Čech a šel jsem si zacvičit do Rumburku za kamarádem Zdeňkem Razákem

Po kvalitním prvním pozávodním tréninku jsme přejeli do nedalekého Německa, konkrétně do Motýlího domu v Jonsdorfu. Mezi palmami zde poletuje na 300 velkých motýlů a pokud jim voní váš parfém, či aviváž, sednou si na vás a stáváte se nosičem a atrakcí zároveň :)

I když počasí nebylo příliš přívětivé, nenechali jsme si ujít prohlídku městečka Zittau

Nedaleko je také Polsko, tak když už cestujeme po zemích Evropy, přejeli jsme do městečka Bogatynia nakoupit zmrzlinu, čokoládu a krowky :)

Po návratu do ČR jsme zamířili do liberecké ZOO, podívat se zejména na bílé tygry a opičáky :)

Pak už jsme zamířili směr Brno a kde jinde zakončit cestovní dobrodružství, než pořádným jídlem v nejoblíbenější restauraci Nekonečno

Výlet to byl parádní a úspěšný, co přinese soutěžní budoucnost je zatím ve hvězdách...