MS Fitness 2012 - Bialystok, Polsko

  • Ve dnech 5. - 7. října proběhlo v polském Bialystoku Mistrovství světa žen a fitness mužů pro rok 2012. Za český národní tým se na tento šampionát nonimovalo 10 dívek a žen do kategorií kulturistika, bodyfitness a bikini a já jako sám voják v poli do kategorie fitness.

Již po příjezdu do dějiště MS mě nepotěšilo moje kontrolní vážení. 70,8 kg bylo příliš, elektronický výškoměr zatím nebyl v provozu. Ihned jsem zastavil jakýkoliv příjem, soustředil se na výdej a odebral se nejprve do horké sprchy, potom dokonce do sauny. Po dvou kolech opravdu náročného saunování jsem šel znovu na kontrolní měření a vážení. Jaké ovšem bylo překvapení, když ono měřidlo ukazovalo po každém pokusu jiný údaj! Takže hop nebo trop, prostě měřící loterie. Po tom, co mě Vláďa Pajič se Zdeňkou Razýmovou natahovali co to šlo, podařilo se mi naměřit 168,2 cm a 69,2 kg, tedy údaj, přesně splňující limity. Bohužel jsem se radoval předčasně. Na oficiální prezentaci mi měřidlo ukázalo 167,1 a váhu 68,9. Takže jsem dostal obvyklých 30 minut na korekci a opět jsem vyrazil do sauny. Musím uznat, že hůř mi v sauně nikdy nebylo, vydržel jsem tam 15 minut, odskočil jsem si, Zdena s Vláďou mě zase natáhli na skřipec a vyrazil jsem na prezentaci.

Výsledné hodnoty 167,5 cm a 67,9 kg už byly dostačující, takže jsem mohl začít cukrovat. Nejprve jsem zavolal svému trenérovi Viktorovi Hellovi, abych s ním zkonzultoval, jak dále postupovat po tomto, pro mé tělo určitě skvělém zážitku a pustil jsem se do ladění formy na zítřek.

Samotná soutěž se konala v překrásném prostředí bialystocké opery Podlaska. Nakolik bylo prostředí krásné, zázemí pro závodníky poměrně rozlehlé, pódium bylo tvrdé jako beton. Navíc bez obvyklého koberce. Ale nejsme padavky, nějaký parkety nás přece nemůžou vyvést z míry...

Všechno běželo jako na drátkách a za nedlouho jsem stál v kostýmu připravený na svoji volnou sestavu na téma Sedm statečných. Rameno zatejpováno, pistole nabitý, chvilka soustředění a jde se na věc. V sestavě jsem jsem udělal dvě drobné chybičky, co bylo horší, že mi prasklo v záprstních kůstkách v dlani u palce a bolelo to jako čert. No snad to bude zítra v pohodě, říkal jsem si, když jsem už v plavkách a s raciem v ústech pumpoval na druhý díl semifinále.

Forma vyšla díky Viktorovi skvěle a v semifinálovém porovnávání byl dokonce nejlepší, celkově po semifinále na 3. místě. I holkám se dařilo, 4 postoupily do finalových bojů, bikina Vlaďka a kulturistka Jana mají dokonce velkou naději na zlato.

Na nedělní finále jsem pořádně zatejpoval zápěstí a sestavu odcvičil se sebezapřením sice mírně mechanicky jako stroj, ale bez jediné chybičky. Ale rozhodčím se moc nelíbila, protože na sestavu tam byla jiná esa z Ukrajiny, Estonska a Ruska. I přes opět skvělou formu, to opět stačilo "jen" na 4. místo. Dal jsem to do uvozovek, protože jak jsem již v rozhovorech před MS avizoval, v této konkurenci závodníků budu brát samotné finále jako úspěch. Nic to ale nemění na faktu, že medaili jsem si moc přál a byl od ní opravdu pověstný kousíček.

 

Na závěrečném banketu jsem se snažil horko těžko udržet chuťové buňky na uzdě, protože mě čekala další superkompenzace, dokonce o jeden den kratší, před Arnold Classic Europe 2012.

Budu se opakovat, ale opět musím vyzdvihnout spolupráci s Viktorem Hellem, bez kterého bych tento těžký závod takhle neustál. Viky, díky za všechno!