BIO

Narodil jsem se v metropoli jižní Moravy, ve městě Brně, 8. srpna roku 1974.

Luboš Koumal

Hledat u mě sportovní začátky je trochu těžké, protože už někdy od sedmi let jsem začal s gymnastikou a tam byl trénink každodenním chlebem. Tenkrát se zde gymnastika dělala "ruským stylem", tzn. dřít, dřít a dřít a ono se to prostě zlomí. Trénovali jsme 2x denně 7 dní v týdnu, letní prázdniny neexistovaly, jezdili jsme místo nich někam na měsíc do lesů a tam se jen běhalo a posilovalo... Bylo to kruté pro malá děcka, ale pak, když jsme přišli na soutěž, nikdo na nás neměl. Třikrát jsem vyhrál Mistrovství republiky, navíc tam byly i nějaké mezinárodní závody. Dneska člověk nevidí chvíle, kdy brečel bolestí a chtěl se vším končit, ale pamatuji si závody: stojíš a víš, že jsi vyhrál... Zažít ty pocity už jako dítě je strašně příjemné. Gymnastiku jsem dělal do svých 18-ti let, ale pak jsme s ní, hlavně kvůli kloubům, skončil. Životnost gymnastů je prostě velmi krátká.

Potom jsem začal hrát hokej a do toho jsem se zbláznil. Ale problémy s koleny nepřestávaly a tak jsem přešel na hokejbal, kde jsem byl gólman. Tady v Brně jsme vyhrávali co šlo, ale já se chtěl dál zlepšovat a začal chodit do posilovny. To bylo těsně po vojně, bylo mi 20 let.

V posilovně, kde jsem cvičil, byl za barem kluk, který v té době závodil za juniory - Robert Coural. S ním jsme se skamarádili, začali jsme spolu cvičit a on mi napsal trénink i jídelníček. Tenkrát jsem byl typický gymnasta, samá šlacha, žádný tuk. Vážil jsem 55kg. Po roce cvičení to bylo 72kg a já jsem zjistil, že se nemůžu vejít do své brankářské výstroje. A tak muselo přijít rozhodnutí, jestli investovat do nové a nebo s hokejbalem skončit a začít s kulturistikou. Vyhrála kulturistika. Bylo mi 22 let.V roce 1997 jsem přišel do posilovny Gym Blue Sun, kde jsem začal brát trénink opravdu vážně, kulturistice jsem podřídil naprosto všechno a začal vše směřovat k závodům. V té době mi s přípravou hodně pomáhal Viktor Hell. První soutěží byl Promil Cup 1999...

Logo Luboše Koumala